Tak sezóna kiwi je za námi a já jsem tu ještě vůbec nezmínila,
co ke sběru neodmyslitelně patří. Takže tady je pár bodů:
Všichni milují zlaté
kiwi
Zlaté kiwi je zlatem nejen pro majitele sadů, ale i pro
sběrače. Sbírá se pomalejším tempem a hlavně už skoro zralé, takže se dost
často stane, že narazíte na zralé kiwi, které si můžete rovnou sníst. Přímo ze
stromku je nádherně sladké a prostě mnohem lepší než kiwi zelené. Bohužel sadů
se zlatým kiwi není tolik jako zeleného, takže po pár týdnech pohodičky se
každý musí vrátit zpět do tempa.
Všichni nenávidí zelené
kiwi
Tím myslím pouze jeho sběr. Ve skupině, kde jste placeni za to,
co nasbíráte, je tempo nehorázné. Peníze si asi vyděláte lepší, ale já bych
neměnila a jsem velice ráda, že jsme byli placeni od hodiny. Ale pozor, to
neznamená, že se sbíralo lážo-plážo. Při trhání zlatého kiwi tak všichni velice
neradi slyší, že je na řadě kiwi zelené. Znamená to prostě větší makačku.
Cikády všude okolo
Naštěstí jsme nebyli u protrhávání, kdy vám letní dny v
práci znepříjemňují poletující hejna cikád. Při sbírání jsme však narazili na
jejich "skořápky". Na listech, na kmenech, na kiwi, všude byly tyto
hnědé nestvůrky, které vypadaly jako živé.
Pavouci a krysy
Ti, co trpí arachnofobií, by se sběru kiwi měli vyhnout
velkým obloukem. První měsíc jsem se doslova zaplétala do pavučin. Sem tam na
vás spadne nějaký ten pavouk a nebo se některých křiklavě zbarvených
přinejmenším pěkně leknete. Já jsem si to sbírala pavouk ne pavouk, protože
jsem si říkala, že na rozdíl od Austrálie, tady žádné nebezpečí nehrozí. No,
omyl. Místní Zélanďan mi vysvětlil, že tu mají pár pavouků, které by mě sice nezabili,
ale bylo by mi pár dní špatně. A že prý jich už pár na sadech viděl. No paráda.
Od toho okamžiku jsem pavouky docela zkoumala a raději se pavučinám vyhýbala.
Asi nejvíce výhružně na mě zapůsobil malinkatý pavouček pestře zelené barvy,
který měl zadeček jak škorpion. Když tento pavouk, o velikosti mouchy, kousnul
jednoho našeho Angličana, otekla mu a bolela ho ruka jak od štípnutí vosy.
Při spírání narazíte na hodně hnízd a ptáčků. Co by však
člověk nečekal, že hnízda udělaná především z listí, jsou plné krys. Na jednu
Němku jednou vypadla krysí mláďata. Druhá
v domnění, že trhá kiwi, chytila do ruky krysu.
Piva
Příjemnější je vždy dosbírání sadů. Každý majitel nám
zakoupil pivka, někteří dokonce připravili i grilovačku.
Hangi
Závěr sezóny jsme zakončili a oslavili tradiční maorským
pokrmem hangi. Už jsem se o něm zmiňovala v příspěvku z Maorské vesnice. Ráno
jsme se sešli, aby především holky připravili jídlo a kluci oheň. Nejdříve se
vykopala díra, nad kterou se nasadil sud s kameny, které se potřebovali nahřát.
Připravené jídlo se pak vložilo do klece, společně s kameny, zakrylo mokrými
hadry a zakopalo do země. Po pěti hodinách se jídlo vykopalo připravené k
snědku. Byl to perfektní den, kdy
nechyběla dobrá atmosféra a výtečné jídlo. Já jsem se zamilovala do tradičního
Zélandského desertu - Pavlova, který především s kiwi tvoří báječnou
kombinaci. Někteří by mohli namítat, že
je Pavlova Australský desert, vedou se tu o tom hodně ostré spory a protože
jsem na Zélandu, neodvažuji si tento desert nazvat jinak než Zélandským :)
Žádné komentáře:
Okomentovat