Zamáčkněte slzičku, náš poslední příspěvek je tu. Zítra ráno
už budeme sedět v letadle směr Soul a poté Praha. Co si budeme říkat, na
Zélandu bylo nádherně a Auckland je jen třešinkou na dortu. V pátek ráno nás
Paul s jeho maminkou odvezl na autobus do Taurangy. Na rozloučenou jsme ještě
společně zašli na snídani a pak už jsme s batohy na zádech vyrazili na naší
poslední zastávku do největšího města Nového Zélandu, Aucklandu. Ubytování jsme
měli strategicky zařízené v centru města, pouhý blok od vyhlídkové věže
Skytower. Downtown nám trošku připomněl Vancouver, a to především svými věžáky
a přístavy plné luxusních jachet. Auckland je také jedno z nejkosmopolitnějších
měst Zélandu Hned po příjezdu jsme
vyrazili na prozkoumání centra a překvapivě jsem Matěje dostala i do místní
galerie. Na západ slunce jsme už seděli na místním trajektu do protějšího
zálivu Stanley Bay. Kdo by si myslel, že Auckland se obejde bez sopečného rázu,
bude velice na omylu. Nádherných příkladem je Mt. Eden, nejvyšší sopka ve městě
(196 m), kam jsme si to namířili hned druhý den na východ slunce. Na vrcholku kráteru se vám otevře výhled na
všechny strany, kde se můžete kochat ostrůvky rozsetými v zálivu Hauraki gulf.
Na oběd přišla moje nejoblíbenější část den, tedy jídlo a ozkoušení místních
restaurací. Vybrali jsme si jednu na nábřeží u jednoho z přístavů. Já jsem se
konečně odhodlala vyzkoušet Pork Belly, tedy vepřový pupek a Matěj zůstal u
klasického zélandského hovězího. Sluníčko, pivečko, dobré jídlo a překrásný
výhled, prostě idylka. S plnými puky
jsme se zmohli pouze na natáhnutí v dřevěných lehátkách a na opalovačku. Večer
už nám zbývalo pouze obhlédnout výhledy ze Skytower, vyfotit pár nočních fotek
z nábřeží, nakoupit dárečky domů a znovu a naposledy si zabalit.
Vzhůru domů, do Prahy, do letního počasí!
Žádné komentáře:
Okomentovat